Cukr a zdraví

Cukr a obezita

Problematický může být nadbytečný příjem cukrů, který bez následného využití pro činnost organismu naše tělo ukládá do rezervy v podobě zásob tuku. Tento mechanismus přispívá ke zmnožení tukové tkáně a podílí se na vzniku či rozvoji nadváhy a obezity. V povědomí lidí dlouho přetrvával strach výhradně z nadbytečného příjmu tuků ve stravě v souvislosti s nadměrnou hmotností. Přesto přemíra cukrů ve stravě má neméně významný vliv na přibírání hmotnosti. Značné riziko je ve snadné dostupnosti potravin s vysokým obsahem cukru a možnosti konzumace jejich velkého množství v krátkém čase bez následného výdeje energie při pohybové aktivitě. Také může být problematická konzumace potravin, které jsou všeobecně vnímány jako „zdravé“, ale mohou v nadměrném množství stejným způsobem podporovat nárůst hmotnosti. Mohou to být např. celozrnné sušenky či oplatky, müsli, müsli tyčinky, ale také nadměrné množství ovoce, sušeného ovoce, výrobků ze zpracovaného ovoce a džusů, které obsahují velké množství cukru.

Cukr a vliv na zuby

U konzumace sacharidů není problematická jejich samotná konzumace v souvislosti se vznikem zubního kazu, ale kyseliny, které produkují bakterie v dutině ústní. Proto sacharidy i cukry mohou podporovat vznik zubního kazu pouze v případě, že není zajištěna dostatečná ústní hygiena a zásobení zubů fluoridy (Kasper, 2015).

Návykovost na cukry

Sladká chuť je pro člověka vrozenou záležitostí, tomu nasvědčuje i fakt, že jsme vybaveni rozeznáváním sladké chuti díky špičce našeho jazyka. Pokud jsme na sladkou chuť navyklý, je pravdou, že může být obtížné chutě na sladké odbourat a člověka to může stát velké úsilí a silnou vůli. Pokud se však zadaří vyřadit většinu sladkých potravin a nápojů z jídelníčku, pro člověka je pak odměnou to, že přestává sladkou chuť vyžadovat, zvyk přijímání jednoduchých cukrů mizí a ba naopak – po konzumaci sladké potraviny, kterou by si člověk kdysi rád a s chutí dal, nastává efekt toho, že konzumentovi najednou přijde stejná potravina subjektivně přeslazená. Opravdový návyk (adikce) na cukr a sladkou chuť, která je způsobená nutkavým vyžadováním této látky, nebyla prokázána, je však obvyklé, že po čase přijímání potravin s cukrem oplývající sladkou chutí vzniká tolerance a k dosažení stejných pocitů chuťového uspokojení se musí někdy dávka cukru zvyšovat. V případě zamezení příjmu sladkostí, mohou zpočátku nastat nezdolné chutě, pokud však tuto touhu po cukru dokáže člověk ovládnout, po čase (přibližně třech týdnech) si chuťové buňky přestávají sladkou chuť vyžadovat. Nahlédneme-li do minulosti „ke kořenům“, tak pro naše předky byla potravina sladké chuti informací, že potravina není zkažená a je také rychlým zdrojem energie na cestách za obstaráním výživnější potravy. Sladká chuť navíc vyvolávala příjemné pocity, a i proto jsou sladké potraviny, pokrmy a nápoje tak oblíbené a to i v současné době. Co se týče spotřeby cukru v České republice, trend příjmu se trvale snižuje. Například v roce 2011 se roční spotřeba cukru pohybovala v hodnotě 36 kilogramů cukru na člověka. Zato současná průměrná spotřeba cukru je necelých 34 kilogramů na obyvatele za rok. Funkce cukrů v potravinách a nápojích Cukry jsou důležitou složkou různých potravin, proto ne všechny a ne vždycky bychom cukry měly z jídelníčku vyřazovat. Mimo sladké chuti jsou nositeli také důležitých biologických, senzorických, fyzikálních a chemických vlastností. Cukry dodávají potravinám chuť, vůni, texturu, objem, barvu nebo prodlužují jejich trvanlivost. Cukr je také známým přirozeným konzervantem potravin, stejně jako například sůl či ocet. A jaké mají cukry vlastnosti v potravinách? ➢ Při jejich zahřívání dochází k zbarvení, změně chuti a vůně (cukr – karamel) ➢ Cukry zlepšují texturu a objem potravin a trvanlivému pečivu dodávají jeho křupavost ➢ Cukry snižují množství vody obsažené v potravinách, což zamezuje růstu bakterií, plísní a kvasinek, které se nemohou pomnožovat, a potravina se méně kazí U zdravých jedinců tedy opravdu není potřeba všechny jednoduché („rychlé“) cukry ze stravy vylučovat, vhodné je jejich zanechání ve formě ovoce či tekutých neslazených mléčných výrobků (zakysané mléčné výrobky – kefír, acidofilní mléko, podmáslí, zákys…) a mléka. Na druhou stranu konzumaci sladkostí, sladkých potravin a sladkých nápojů bychom měli zcela jistě při nejmenším vědomě korigovat.

Bc. Martina Korejčková, DiS. Nutriční terapeutka www.martinakorejckova.cz

Zdroj: Sladká fakta o cukru a sladidlech aneb čím si osladit život Ing. Dana Gabrovská, Ph.D. Mgr. Markéta Chýlková